Svojí první 3D tiskárnu jsem si koupila na jaře 2020. Kdyby nebylo covidu, tak bych možná jen pořád mluvila o tom, že mě 3D tisk zajímá, ale nikdy bych se do toho nedokopala. Po měsících čekání dorazila a já měla svou první Prusa MK3S. O půl roku později mi už nestačila a já si půjčila od známého jeho MK3S. A další rok jsme si koupila ještě Průša Mini.

Každá tiskárna má svůj vlastní IKEA LACK stoleček u stěny s oknem. A to byl problém, protože ráda tisknu z 2.5 kg špulek, ty na standardní držáky od Průši nejde dát a jinde kolem okna nebyl prostor, kam tak velké špulky dát, aby se bez problému točily.

Měla jsem pár krkolomných řešení, ale nic dlouhodobého charakteru. Až mě napadlo koupit si mezi LACK stolky IKEA vozík HORNAVAN, který se mezi LACK stolky vešel přesně na milimetr.

Dolní patra vozíku jsem využila na skladování běžné údržby tiskárny jako kleště, izopropylalkohol, náhradní díly apod. Ale horní patro jsem chtěla použít na stojánek na filamenty.

Hotová řešení online mi nevyhovovala, byla moc masivní a do vozíku se nevešla. Zároveň jsem chtěla řešení, ze kterého budu moci špulky jednoduše vyndat a nemusím pokaždé něco šroubovat. Začala jsem přemýšlet nad vlastním designem.

Nápad byl, že udělám dvě těla, která přišroubuju k vozíku a ty spojím válcem, který se nebude v držáku hýbat a špulka se na něm bude točit. Začala jsem nákresem v ruce.

A o den později jsem to už měla rozmyšlené a namalované ve Fusion 360. Celková výška je 172.5 milimetrů, šířka 215 milimetrů a tloušťka 1 centimetr.

Abych mohla stojan přišroubovat k vozíku, musela jsem udělat i místa pro šroubky. Vykrojení pro šroubky mám asi 2.3 milimetru na hloubku a na šířku 6 milimetrů. Zároveň jsem výřez udělala daleko delší (13 milimetrů), než by se mohlo zdát, že je potřeba, ale chtěla jsem mít jistotu, že mi šroub bez problému do vozíku zapadne.

Tisk byl rychlý. Jeden stojan se tiskl přibližně 4 hodiny, načež jsem potřebovala celkem čtyři kusy (dva pro MK3S a dva pro Mini).

Vydolovat supporty z průchodů pro šrouby byl trocho oříšek, ale s úzkými dlouhými kleštěmi to šlo snadno.

Když jsem stojan šroubovala k vozíku, tak jsem byla moc ráda, že jsem udělala větší vykrojení na šrouby. Úplně přesně nešlo vypočítat, kam se přesně ten šroubek zrovna vejde.

Co jsem ještě nevysvětlila, jsou ty zvláštní výběžky v polokruhu. To jsem si vymyslela, že budou úchytky na válec, na kterém bude špulka filamentu a tím pádem se špulka bude na válci točit a zároveň bude velice jednoduché špulku ze stojanu vyndat.

Válec jsem vymodelovala s okraji, aby držel na stojanu a s vykrojenou dírkou na obou stranách, díky kterým zapadne na stojanu. Válec má celkovou délku 129 milimetrů, z toho na špulku je 123 milimetrů. Průměr má válec 41 mm (ale ten užší průměr na špulku je 35 mm).

Tohle stačilo vytisknout jen dvakrát. Nebyla jsem si doteď vůbec jistá, jestli vlastně nápad bude fungovat, jestli válec bude ve stojanu držet a jestli se s tím bude dobře ovládat, ale ukázalo se, že jsem se bála zbytečně a že to pasuje výborně.

Co jsem se ještě bála, bylo nandavání a vyndavání špulek a jednoduché zapadnutí do toho výběžku. Bála jsem se zase zbytečně, zapadne to vždycky výborně, jednoduše, stačí trochu popojet válcem a ten zapadne do dírkou do vykrojení i když je na něm 2.5 kilová špulka.

Špulky na stojanu drží, a hlavně se točí a systém funguje jak pro MK3S, tak pro Mini a jak pro normální kilové špulky, tak pro ty velké 2.5 kilové například z fillamentum.com.

Zatím mám stojan asi půl roku a tiskne se z něho dobře, nemůžu si zatím na nic stěžovat. Je to kompaktní, jednoduché a docela i vzhledné řešení.

STL soubor

• Stojan na filamenty