Asi dva roky zpět jsem surfovala po Facebooku v háčkovacích skupinkách a narazila na dokonalý šátek. On teda vzor toho šátku mě tolik neuchvátil, ale ty barvy, ty mě dostaly. Nutně jsem je chtěla, ale v Čechách je neprodávaly. A tak jsem zabrousila do Polska a koupila přízi odtud. Byl to Kokonki A914.

Příze mi ležela doma skoro rok. Nemohla jsem na ní pořád najít ten správný vzor, protože jsem si ty barvy nějak nechtěla zkazit. Pak mi jeden večer zkratoval mozek a já si řekla, že z něho udělám další populární šátek, takzvanou Halata.

Pustila jsem se do háčkování. Moc dobře si pamatuju, že jsem tento šátek háčkovala na dovolené ve Švýcarsku a že jsem přízi sebou táhla i na vrchol jednoho ledovce. Abych si tam mohla sednou a v klidu si háčkovat.

Jak jsem už asi někdy zmínila, jsem spíš fanouškem jednodušších vzorů a barevnějších klubíček a Halata byl jeden z těch složitějších vzorů, do kterých jsem se pustila. Normálně se mi dokonce nějak záhadně podařilo na jedné straně udělat o jeden malý trojúhelníček navíc. Bůh ví jak.

Klubíčko byla tří-nitka, takže jsem si život ještě více zkomplikovala a šátek se háčkoval opravdu dlouho. Nakonec jsem ho dodělala o půl roku později a musela se k němu několikrát nutit se vrátit. Na mou obranu, šlo tentokrát o návin 1300 metrů a to už je pořádné klubko.

Šátek má rozměr 223 centimetrů na přeponě a 132 centimetrů na odvěsnách. Abych se ještě pochlubila, podařil se mi takový kiks. Jsem šátek háčkovala ještě před Vánoci a zapálila si k tomu svíčku. Jakého šoku se mi dostalo, když najednou příze povolila. Jsem si ji přepálila svíčkou! Oprava byla ale velice jednoduchá (pár maličkatých uzlíčků) a pokračovalo se dále.

A na závěr, protože si vždy dělám vlastní schémata pro sebe, zde je moje ručně malovaná Halata.