blog

Stojan pro dva externí monitory

Jak jsem si vyrobila stojan na monitory na cesty

Neumím pracovat na jednom monitoru, nebo alespoň ne efektivně. Už mnoho let doma používám tři další velké monitory navíc; o účtu za elektřinu bude lepší pomlčet :) Když ale cestuju, většinou jedu jenom s notebookem a ten krátký čas prostě přežiju na té jedné obrazovce. Výjimkou jsou moje několikaměsíční zimní pobyty v teple u Afriky, kam utíkám už pravidelně od středoevropské zimy. Na tyto útěky si přibalím jeden až dva malé externí monitory.

Mívala jsem 15.6" ASUS ZenScreen, býval to jediný přenosný externí monitor na českém trhu, ale ten neobstál v mém cestovatelském testu - monitor se do pár týdnů prohnul a byl zakřivený, což je sice teď v módě, ale musí to být záměr už od počátku výroby. ASUS monitor jsem definitivně pohřbila v zimě 2022, kdy jsem ho skřípla ve stolku.

V červnu 2022 jsem letěla do New York City a tam takové věci bývají většinou levnější. A moc zkrátka jsem se nedržela, rovnou jsem totiž koupila dva od značky Arzopa.

Přenosný monitor Arzopa

Monitory jsou fajn, menší, lehké a mají zabudovaný stojánek, což je dobré, když člověk používá najednou jen jeden, ale já chtěla používat oba naráz a druhý jsem chtěla v úrovni očí nad prvním monitorem, aneb tak, jak jsem zvyklá z domova. Začala jsem přemýšlet, jak vyrobit přenosný, skladný, ale pevný stojan na jeden až dva externí monitory.

Rovnou jsem šla cestou, že teď budu potřebovat dva externí monitory, tak ať ten první pomůže tomu druhému ve stabilitě. Představovala jsem si, že dolní bude na stole položený v lehkém úhlu o druhý monitor, který bude ve vzduchu plně vzpřímený. A jak na sebe budou vzájemně tlačit, jeden bude přidržovat ten druhý.

Nákres mého nápadu

Nejdříve jsem udělala pár malých testovacích tisků, abych zjistila, do jakého rozměru monitor pevně zapadne vzpřímený i položený a jaký úhel zvolit pro ten dolní monitor.

Testování úhlu

Monitor se vešel krásně přesně do 10 milimetrů a úhel pro sklon jsem nakonec zvolila 60 stupňů. Také jsem si od oka zvolila výšku podstavce pro dolní monitor, to je nakonec cca 35 milimetrů ve formě dutého trojúhelníku.

Rozměry dolní části stojanu z profilu

Bylo to hodně měření; šuplera a pravítka se nehly celé dva dny od mého stolu. Chtěla jsem totiž, aby první monitor ihned navazoval na druhý monitor, aby mezi nimi nebyl zbytečný prostor. Spoiler alert - povedlo se mi to skoro na milimetr přesně.

Jeden z mých požadavků byl, aby stojan byl skladný, takže jakým si způsobem rozebíratelný. Vymodelovala jsem k němu dvě nožky, které přesně a trochu ztuha zapadly do dolního dílu a pevně držely. Možnost šroubování mě napadla, ale rychle jsem ji opustila, když mi došlo, že by ta tyč musela být šroubovatelná z obou stran (nahoře i dole).

Dolní stojan a noha

Šlo se na tisk. Chtěla jsem to mít hezčí, tak jsem tiskla na 0.2 mm vrstvy pomaleji, a tím pádem tisk dolních částí skoro deset hodin - dvě základny a dvě tyče.

Příprava na tisk dvou nohou a dolního stojanu

V mezičase jsem si začala hrát s horním dílem. Délku jsem zvolila 20 centimetrů a šířku přesně takovou, abych do ní mohla zasunout tyče. V tomto momentu jsem těžce pochybovala o stabilitě tohoto řešení a říkala si, jak mi to určitě celé ihned spadne.

Sketch horní části stojanu ze shora

Model jsem pěkně zarovnala, rohy zakulatila, však ať to taky pěkně vypadá, když už nic jiného. Podpory tisku jsem nedala přes celou délku, jen přes některé části, protože nemám ráda první vrstvu, která následuje po podpěrách; je prostě ošklivá.

Model horní části stojanu

O další čtyři hodiny vytištěno a já všechno smontovala dohromady. Byla jsem úplně v šoku, model držel velice pevně. Simulovala jsem bouchnutí do stolu, bouchnutí do stran, i malé zemětřesení a s monitory to nehnulo! Připadala jsem si jako MacGyver.

Vytištěný a smontovaný stojan

Už jsem si myslela, že tím to pro mě je celé vyřešené, ale ještě mě trošku hlodala paranoia a řekla jsem si, že vyzkouším zapojit celý můj setup. Ještě, že jsem tak udělala, protože se ukázalo, že horní monitor byl na mě až moc "kolmý". Sice byl krásně v úhlu 90 stupňů od roviny, vizuálně mi ale přišlo, že na mě padá. To, kdybych zjistila za pár týdnů na ostrově, tak si asi vyrvu vlasy z hlavy.

Stojan v akci

Co s tím? Napadlo mě horní monitor trochu nahnout, jen decánečko. Maximálně o deset stupňů. Zároveň jsem si ale říkala, že už rozhodně nebude tak stabilní a MacGyver se mi bude za zády smát, jaký pako to jsem. Ale zkusila jsem to vymodelovat a vytisknout.

Naklonění horního držáku

O pár hodin později jsem měla vytisknutý i ten druhý horní držák s nakloněním. Když jsem ho porovnala se starou verzí, tak rozdíl deseti stupňů byl ze strany držáku sakra vidět. Ale co monitor, udrží se tam?

Rovný a nakloněný horní držák

Můj stojan popírá zákony fyziky a drží fest. Udělala jsem zátěžové testy a ani se nehnul. Otestovala jsem i jestli už mi vizuálně lépe sedí se zapnutým monitorem a opravdu sedí, těch deset stupňů stačilo. Můžu pracovat od oceánu zase na čtvrt roku! Tohle snad nesejme ani tsunami!

Výsledný stojan

STL soubor

Luci

Craftwoman

Dámská verze Pata a Mata v jednom, ve které se mísí potřeba dělat si pěkný věci jako správná baba, ale také technicky jako správný mačo. Místo drzého Craftswoman by si měla říkat Lady Bastl.

Author

Zatím žádné komentáře

VLOŽ KOMENTÁŘ