Asi před rokem za mnou přišel můj otec, jestli bych mu nedokázala pomoci. To se nestává často, spíš vůbec. A tak mě hodně zajímalo, co že to asi potřebuje.

Bydlí s mojí matkou v rodinném domu a od doby, kdy se nastěhovali (to už bude brzy 30 let) mají stále stejná, na dálku ovládaná, vjezdová vrata na zahradu. Čas od času se zaseknou, ale táta je umí rozebrat a velice rychle opravit. Jsou přeci jen 30 let stará, takže jde více o mechaniku, než o elektřinu... Staré dobré časy, že?

Zase se jednou zasekly a táta je rozebral, aby zjistil, co se stalo. Tři pryžové otočné součástky, co tam sloužily skoro třicet let, se na místě rozpadly. Na kusy. Otec zkontaktoval firmu RIB, což je italská značka, aby mu poslali náhradní díly. Ti ho ale odmítli s tím, že tento mechanismus je velice starý a už náhradní díly pro něj nedělají a že bude muset vyměnit celá vrata za nový mechanismus, což jsou velké desítky tisíc korun.

Chvíli mu to šrotovalo a napadlo ho, jestli neumím nějak něco na té 3D tiskárně udělat, aby vykouzlila ty součástky. Neví moc, jak 3D tisk funguje, a tak mi poslal, co mu z té pryže zbylo a já řekla, že se to pokusím zreplikovat.

Tehdy jsem ještě byla malé pívo v 3D tisku a modelování, ale znělo to zajímavě a sama jsem byla zvědavá.

Co mi otec dal, bylo opravdu jen pár kusů pryže, ani jeden nebyl v kuse. A já začala studovat ty rozměry, měřit to a přemýšlet, jak tomu ve Fusion 360 udělám ozubená kolečka.

Podle toho, jak táta mluvil do telefonu, tak tomu myslím nedával moc šancí, že by to mohlo vyjít, ale zase vyměňovat vrata jenom kvůli takové pitomosti, to by zabolelo i mě.

Já se podívala po internetu a našla pár tutoriálů, jak se ozubená kolečka dělají. Asi nejvíc mi dal tento tutoriál a já si na základě něho nainstalovala ve Fusion 360 rozšíření na ozubená kolečka.

Jaké bylo mé zděšení, když jsem zjistila, kolik věcí jde na ozubených kolečkách nastavit. Tak jsem to nejdřív zkusila od oka něco nastavit a postupně to ladila dál.

Každé nové nastavení jsem si vytiskla (jen pár milimetrů vysoké) a zkusila, jak moc dobře pasuje do těch pryžových kousků a jak dobře se kolem nich točí. O pár iterací později jsem na tu správnou kombinaci přišla, nebo jsem aspoň doufala, že jsem přišla.

Pak už to bylo jednoduché, nastavila jsem kolečku tu správnou výšku, přidala tam pár detailů, co jsem z těch pryží vyčetla, jako například vykrojení v dolní části součástky.

Kvůli tomu dolnímu vykrojení jsem tiskla se supporty, jinak to nešlo. Nebo šlo by, ale zbytečně krkolomně.

Otec potřeboval do mechanismu ve vratech celkem tři ozubená kolečka. Vytiskla jsem je v PLA, dala k rozpadlým pryžím, vyfotila a poslala otci, že to mám asi hotové. Trvalo to 'jen' celé sobotní dopoledne.

Otec mi hned volal zpátky a jeho tón se změnil. Najednou to vypadalo nadějně a řekl, že hned další den přijede a vyzkoušíme, jestli to zapadne a mechanismus se bude točit.

Přijel, dali jsme součástky na tyče od motoru, který přivezl. Sedělo to jak prdel na hrnec. Otec na mě vyvalil bulvy, jak nejvíc to uměl a byl trochu v šoku, že to vyšlo.

Jenže tady nekončíme. Vím toho málo, ale součástku s malou výplní a z PLA bych do garážových vrat nedala, to by nedopadlo dobře. Sehnala jsem trochu PC Blend filamentu a měla nasráno až za ušima, jestli to vyjde. PC blend už je vyšší dívčí. Na zrnitou podložku jsem dala kotel lepidla, rozpálila tiskárnu prakticky na maximum a zaterasila tiskárnu, aby na ní nic nefouklo.

PC Blend má tendence odlupovat se z podložky, ale co tam zůstane, to drží sakra pevně, že by se bez lepidla nedalo odstranit. I mně se to trochu nahnulo, ale není to asi taková tragédie.

Koukala jsem také, jestli se mi součástka moc nesmrskla, ale dopadlo to dobře. Mimochodem, tiskla jsem skoro na stoprocentní výplň.

A tady jsou tři výsledné Grácie z PC Blendu. Teď vesele už rok fungují u rodičů ve vratech a žádný problém s nimi nebyl. Až se rozpadne pryž i v druhých vratech, co rodiče mají, jsem připravena zasáhnout.

STL soubor

• Součástka na RIB vrata